Pro více než 80 % Čechů je při výběru dovolené zásadní právě lokalita, naopak za málo důležité považuje 40 % lidí riziko nákazy koronavirem. Vyplývá to z průzkumu iniciativy Zachraňme turismus zpracovaného výzkumnou agenturou STEM/MARK a projektem Česko v datech. Úbytek zahraničních turistů může pro cestovní ruch znamenat výrazný pokles a ohrožení zaměstnanosti. Pomoci kompenzovat dopady může právě dovolená Čechů v tuzemsku.
Koronakrize zásadním způsobem změnila i běžné uvažování o letošních dovolených. Z průzkumu vyplývá, že na dovolenou delší než šest nocí plánuje i v současné době vyrazit zhruba polovina Čechů. Devět z deseti má zájem o dovolenou v České republice, a to především na Šumavě, jižní Moravě nebo v jižních Čechách. „Nejoblíbenější formou dovolené jsou podle průzkumu poznávací výlety. Kromě respondentů starších šedesáti let, kteří po poznávání nejraději relaxují, míří Češi velmi rádi také k vodě,“ uvádí Tomáš Odstrčil z Česka v datech.
„Zásadní je při výběru dovolené podle 83 % dotázaných právě lokalita. S rozdílem zhruba deseti procentních bodů je na druhém místě kvalita stravování, následovaná možnostmi aktivit a zážitků. Méně zásadní, ale stále důležitá, je i cena ubytování či recenze jednotlivých míst,“ říká Tomáš Barčík z iniciativy Zachraňme turismus. Naopak za nedůležité považuje necelých 40 % Čechů riziko nákazy koronavirem. Češi při výběru dovolené nejvíce dají na doporučení blízkých (42 %), nabídky na internetu (31 %) či slevové portály (24 %). Za dovolenou se chystají utratit nejčastěji od pěti do deseti tisíc korun. Přes dvacet tisíc korun plánuje utratit jen 7,5 % obyvatel, a to především domácnosti s příjmem nad padesát tisíc korun.
Ve výběru letošních dovolených vedou pobyty v hotelech a penzionech, a to zejména u věkové kategorie 60+ (60 %). Češi se zdráhají využít služeb sdíleného ubytování typu Airbnb (10 %), ještě méně se jim ale zamlouvají ubytovny či hostely (8 %). Kromě nejmladší kategorie (18-29 let), která kempy a karavany vnímá jako druhý nejlepší způsob ubytování, jsou kempy a karavany třetí nejméně lákavou variantou. „Hotely jsou dlouhodobě ještě lákavější pro zahraniční turisty, a čím luxusnější, tím lépe. V českých pětihvězdičkových hotelech se loni ubytovalo pouze sedm procent Čechů a zbytek tvořili hosté ze zahraničí. Stejná situace byla i v hotelech, motelech a botelech se čtyřmi hvězdami,“ říká Tomáš Odstrčil.
Podíl přidané hodnoty vytvořené v sektoru cestovního ruchu dosahoval loni necelých 3 %. Letošní krize však pro něj bude znamenat zásadní ránu. V ohrožení je i zhruba 241 tisíc lidí, kteří jsou podle dat ČSÚ v cestovním ruchu zaměstnáni. Nejvíce jich pracuje v restauracích (71 tisíc) a hotelech (40 tisíc). Právě poskytovatele ubytování zasáhla krize nejvíce, což potvrzují například údaje o platebním chování klientů České spořitelny. Objemy karetních transakcí klesly v této oblasti v týdnu do 29. března meziročně o 90 %. Ještě hůře na tom byly cestovní kanceláře, které dávají práci 14 tisícům lidí. Jejich tržby zažily v týdnu do 12. dubna meziroční pokles 99 % a až do konce června zůstaly na 70 % běžných výsledků.
Otázkou zůstává, jak moc ekonomiku zasáhne výpadek zahraničních turistů. Podle ČSÚ spotřeba příjezdového cestovního ruchu loni dosáhla 167 miliard korun. „Nicméně pokud Češi budou méně jezdit do zahraničí a budou více využívat tuzemský cestovní ruch, mohou negativní dopady výrazně vykompenzovat. Minimálně z makro pohledu. Data z platební bilance ukazují, že jsme v zahraničí utratili při cestování asi 135 miliard korun,“ vysvětluje David Navrátil. Podle iniciativy Zachraňme turismus bude stěžejní přilákat české turisty do míst, kam obvykle jezdí zahraniční hosté. „Je tedy třeba zaměřit se na Čechy a na to, co je zajímá a za co jsou ochotni utrácet. Klíčová bude úzká spolupráce mezi jednotlivými subjekty, tedy mezi regiony, ubytovacími službami, sportovními a kulturními atrakcemi, přepravci a provozovateli stravovacích zařízení,“ dodává Tomáš Barčík.
