Těžební společnost se nachází v neobvyklé situaci. Míří k otevření nového těžebního prostoru u Štěrkopísku u Vodňan na Strakonicku. Firma je zaujata o lůžko blízko Krašovic, které se nachází severozápadně od města, nedaleko řeky Blanice. Společnost aktuálně těží v blízké lokalitě Žávyně a představuje se, že již dotovala stavbu jihočeských dálnic D3 a D4 výhradně z tohoto materiálu. V této oblasti se však nachází zásoby jak kvalitního Štěrkopísku, tak i historického ložiska z trpytivého zlata, které se ve středověku dobývalo v nedaleké osadě Svobodné Hory.
Celková plocha těžby je 70 hektarů, ale plán počítá s postupným dobýváním a následnou rekultivací, takže těžební prostor bude vždy menší. Společnost také cílí na vytvoření čtyř rybníků, které by byly vhodné pro rekreaci, jak informuje mluvčí společnosti Český Štěrkopísky, Petr Dušek.
Společnost plánuje ročně těžit kolem čtvrt milionu tun Štěrkopísku s předpokládanou dobu provozu dvacet let. Plán a následné vyhledávací řízení bylo oznámeno na začátku března. Lůžko je zahrnuto v krajském aktualizaci těžební politiky, kterou loni schválili zastupitelé kraje.
Regina surovinová politika eviduje všechna lůžka nerostného bohatství na jihu Čech, včetně zlata. 'Těžba zlata však není ekonomicky efektivní. Všechny dopady těžby, včetně dopadů na přírodu a způsoby rekultivace, se posuzují v průběhu vyšetřovacího procesu. Ministerstvo průmyslu a obchodu dá konečné slovo,' vysvětlil náměstek hejtmana pro životní prostředí, František Talián.
Cílem společnosti je využít lůžko v souvislosti s horšící se situací na trhu Štěrkopísku a hrozící surovinovou krizí. Podle regionální těžební politiky je hlavním nerostným bohatstvím na jihu Čech kromě Štěrkopísku také stavební a umělecký kámen, grafit, křemen, cihlářská hlína a v menší míře také wolfram a zlato. Tento kov byl identifikován Českou geologickou společností například v Sepekově na Písecku, v Bělčicích na Strakonicku nebo přímo v Štěrkopísku u Vodňan.
