Nově upravené vymezení operačního rámce reaguje na zvýšení potřeby financování v roce 2021 danou zejména navýšením rozpočtovaného schodku státního rozpočtu z 320 na 500 mld. Kč v reakci na aktuální vývoj boje s pandemií, úpravy ve vládních programech přímé pomoci, snížení daňového zatížení zaměstnanců o čtvrtinu a aktuální výzvy související se zatížením zdravotního systému, masivní vakcinací a testováním obyvatelstva.
Hrubý státní dluh k 31.3.2021 dosáhl 2 419,9 mld. Kč, což představuje 42,8 % HDP. V průběhu prvního čtvrtletí však došlo k pokrytí všech letošních splátek státního dluhu a významné části celoročního deficitu. Po očištění stavu státního dluhu o dopady předfinancování všech jeho zbývajících letošních splátek pak podíl takto spočítaného státního dluhu na HDP ke konci 1. čtvrtletí dosahuje 39,9 %. Oscilace výše dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený zejména nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a sama o sobě nevypovídá o trendu zadlužování země. Ministerstvo financí průběžně reaguje na situaci na finančních trzích a společně s efektivním řízením státního dluhu a disponibilní likvidity státní poklady předpokládá, že celková výše zadlužení na konci roku nepřekročí stav vykázaný k 31.3.2021.
Ministerstvo již v průběhu prvního čtvrtletí úspěšně pokrylo veškeré letošní korunové splátky státního dluhu v celkové jmenovité hodnotě 172,4 mld. Kč, když vydalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 231,8 mld. Kč při průměrném výnosu do splatnosti 1,3 % p. a. Dlouhodobým financováním tak již zajistilo peněžní prostředky pro krytí více jak jedné třetiny letošní plánované korunové potřeby financování. Ministerstvo tak plně využilo vysokého o zájmu o státní dluhopisy ze strany domácích i zahraničních investorů a vydávalo státní dluhopisy po celé délce výnosové křivky při dosažení průměrné doby do splatnosti 6,9 roku, tedy stále nad úrovní strategického střednědobého cíle stanoveného na úrovni 6,0 roku. S ohledem na pokrytí všech letošních korunových splátek státního dluhu tak následná emisní činnost Ministerstva bude prováděna za účelem krytí schodku státního rozpočtu. Letošní eurová potřeba financování již byla pokryta, resp. předfinancována eurovou likviditou v podobě peněžních prostředků přijatých za výhodných podmínek ke konci března prostřednictvím dvou tranší úvěrů v rámci programu SURE od Evropské komise.
Dopad tohoto předfinancování na státní dluh, po zohlednění již realizovaných splátek státního dluhu, činí více jak 165,6 mld. Kč. Za dalším zvýšením státního dluhu stojí průběžné krytí státního rozpočtu, kdy jeho část ve výši přibližně 59,4 mld. Kč byla již pokryta prodejem střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů a přibližně 145,9 mld. Kč je kryto prostřednictvím krátkodobých rezervních operací na peněžním trhu.
V prvním čtvrtletí došlo zároveň k potvrzení stávajícího ratingového hodnocení České republiky od ratingových agentur s mezinárodní působností včetně zachování stabilních výhledů, a to navzdory zhoršenému ekonomickému vývoji v důsledku koronavirové pandemie. V lednu ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení na úrovni AA- se stabilním výhledem, který odráží očekávání agentury, že aktuální pozice domácí ekonomiky včetně institucionálního uspořádání pomůže absorbovat šok plynoucí z negativních dopadů pandemie. V únoru agentura Moody’s potvrdila rating České republiky pro dlouhodobé závazky na stupni Aa3 se stabilním výhledem. Ta pozitivně hodnotí zejména nízké zadlužení, dynamiku ekonomického růstu a zároveň odolnost ekonomiky včetně zdravého bankovního sektoru. Na toto hodnocení pravidelně navazují i ostatní agentury, včetně ACRA Europe (v lednu) i ACRA (v dubnu), které potvrdily rating na úrovni AA, také se stabilním výhledem.
