Turistickou trasu k zřícenině Děvín kámen u Třísova na Českokrumlovsku již několik týdnů lemují cedule upozorňující na těžbu dřeva. Do kácení stromů na svých pozemcích u meandru Vltavy se pustil Michal Masnička, který tam plánuje stavbu malé vodní elektrárny. Záměry podnikatele kritizuje Asociace vodní turistiky a sportu, která se například nelíbí zásah do přírody v první zóně Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Blanský les.
'Mrzí mě, že se takhle devastuje krajina. Úsek Vltavy mezi Zlatou Korunou a Boršovem byl posledním nedotčeným místem s krásnou přírodou, teď tam je měsíční krajina. Máme s pánem zkušenosti z elektrárny u Papouščí skály u Krumlova. Udělal tam sice propust pro vodáky, ale vloni se několikrát stalo, že v ní nebyla voda a nedala se sjet,' líčil vodák Milan Litvan, jenž podepsal petici proti výstavbě vodního díla u Třísova.
Michal Masnička, který již v minulosti vybudoval tři elektrárny, chce navázat na původní projekt vodního díla z roku 1909. 'Ten předpokládal vybudování vysokého jezu na Vltavě s vorovou propustí a derivační kanál na levém břehu protínající meandr částečně jako otevřené koryto a částečně jako tunel skrz skalní masiv. Práce začaly, ale celé vodní dílo nebylo nikdy dokončeno. Původní vodoprávní povolení bylo tehdy uděleno na dobu určitou – údajně na šedesát let, listinu však nemáme – a jeho platnost vypršela,' informoval mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Současný investor chce využít tutéž lokalitu, ale s jiným řešením jednotlivých objektů bez vysokého jezu přes celou řeku. Místo něj se předpokládá využití zbytků historické vorařské regulace.
Investor získal původní vodoprávní povolení z roku 1912, to ale na současnou výstavbu na území CHKO, jak sám uznává, nestačí. 'Vznikla mylná představa, že jsme na základě historického povolení už zahájili stavbu elektrárny. V okolí jsem umístil pouze informační cedule jako připomínku tamní vodohospodářské historie. Stavbu ale zatím povolenou nemám a povolení kácení stromů se projektu netýká,' vysvětlil Masnička.
V současnosti shání nové vodoprávní povolení a stanoviska úřadů. Dále bude nutné posouzení vlivu projektu na životní prostředí EIA.
Chystá veřejné projednávání v Holubově. Stromy za čtrnáct dní těžká technika těžila postupně na soukromých pozemcích i v části lesa, což povolily příslušné úřady. Správa CHKO Blanský les však zaznamenala kácení i mimo povolenou oblast. 'Investor kácel na svých pozemcích, s platným povolením obce a státní správy lesů. Nechal porazit i stromy, které nebyly ke kácení určené a další na sousedních pozemcích. Navíc prostřednictvím zhotovitelských firem požádal o povolení geologického průzkumu a připojení k síti vysokého napětí,' zní ve vyjádření CHKO, které s podnikatelem zahájila přestupkové řízení.
Masnička kácení mimo vyznačenou oblast připouští, jednal prý na základě dohody s Povodím Vltavy. 'O žádném přestupkovém řízení nevím. Těžaři mě upozornili na některé dřeviny v havarijním stavu, které stály na rozhraní mého pozemku a pozemku Povodí Vltavy. Dohodli jsme se na jejich odstranění. Vše je zdokumentované a doložím, že vrby byly polámané. Některé z nich byly úplně zlomené nebo rozpálené větvě,' hájil se Masnička.
Celou svou vizi plánuje představit na veřejné besedě v Holubově, kde se lidé seznámí s projektovou dokumentací, vizualizací či technickými parametry stavby. Termín setkání zatím není stanoven.
'Vycházíme z metodických pokynů. Minimální zástatkový průtok ve Vltavě bude 6,69 kubíku vody za sekundu. Opravdu nikdo nemusí mít strach, že elektrárna bude mít negativní dopad na vodáky, ryby nebo vodní organismy. Z Povodí Vltavy si průtok testovali a mám jejich platné vyjádření, stejně jako vyjádření českého rybářského svazu,' ujistil Masnička.
