České Budějovice se chystají na jednu z největších kulturních investic posledních let. Na Senovážném náměstí má vyrůst nová budova Alšovy jihočeské galerie, jejíž náklady mohou přesáhnout miliardu korun. Jihočeský kraj počítá se startem prací v roce 2026 a chce stavbu dokončit do roku 2028, kdy budou Budějovice Evropským hlavním městem kultury – s ambicí nabídnout moderní výstavní sály, zázemí i prostor pro velké akce.
České Budějovice – Jihočeský kraj míří k jednomu z největších kulturních projektů posledních let. Na Senovážném náměstí, v těsné blízkosti kulturního domu Metropol, má vyrůst nová budova Alšovy jihočeské galerie. Záměr se dlouhodobě spojuje s rokem 2028, kdy budou České Budějovice držet titul Evropské hlavní město kultury – a právě do té doby chce kraj stavbu dotáhnout.
Podle dosavadních informací se počítá se zahájením stavebních prací v roce 2026. V krajských plánech už se projekt objevuje mezi velkými investicemi s tím, že dokončení je cílené na rok 2028. Časový tlak je zřejmý: město i kraj potřebují, aby nová galerie do evropského kulturního roku nevstupovala jen jako vizualizace, ale jako reálný magnet pro návštěvníky.
Podobu budovy určila mezinárodní architektonická soutěž. Jejím vítězem se stal ateliér Marek Chalupa architekti, který uspěl v konkurenci desítek týmů z Česka i zahraničí. Soutěž řešila nejen architekturu, ale i to, co je pro galerii klíčové: provoz, návštěvnické trasy, depozitáře, bezpečnost a stabilní podmínky pro uchovávání umění.
Projekt počítá s moderní institucí, která nebude „jen“ výstavní budovou. Vedle výstavních sálů má mít galerie také zázemí pro akce, edukační programy a služby pro návštěvníky. Důležitou součástí má být i technické a provozní zázemí, které současným výstavním prostorům Alšovy jihočeské galerie dlouhodobě chybí – zejména v oblasti uchovávání a ochrany sbírek.
U velkých veřejných staveb dnes rozhodují nejen návrhy, ale také čísla. V soutěžních podkladech se mluvilo o předpokládaných investičních nákladech 800 milionů korun bez DPH, zároveň se ale v aktuálních rozpočtových výhledech kraje objevují vyšší sumy a konkrétní plánované výdaje pro rok 2026. Po započtení DPH, vývoje cen stavebních prací a rezerv se tak v praxi může celkový účet přiblížit i hranici, o které se mluví nejčastěji – tedy přes miliardu korun.
Nová budova nevzniká ve vzduchoprázdnu. Senovážné náměstí je součástí širší proměny, která má posílit roli širšího centra jako prostoru pro kulturu, veřejný život i pobyt ve městě. V různých plánech se v lokalitě řeší také úpravy veřejného prostoru a návaznost na okolní kulturní instituce. Právě to je jeden z argumentů, proč kraj i město tlačí na to, aby galerie nebyla „výstavou na okraji“, ale přirozenou součástí živé městské čtvrti.
Rok 2026 má být startem stavby, ale u podobných investic bývá kritické, co se stihne v přípravě: projektové stupně, povolení, soutěže na zhotovitele a koordinace s úpravami okolí. A protože je cílovým bodem rok 2028, jakékoli zdržení v úvodu se může rychle promítnout do harmonogramu. Kraj i město tak budou v příštích měsících pod drobnohledem – nejen kvůli ceně, ale i kvůli tomu, jestli je termín realistický.