Dlouhodobě je na ústupu celá řada řemesel či oborů. Do pozadí se dostávají i taková zaměření jako obráběč kovů nebo strojní mechanik, na které se při letošních přijímačkách na jihočeské střední školy a učiliště hlásily jen desítky dětí. Zástupci společností ČEZ a EGD se proto rozhodli v uplynulém roce otevřít vlastní centra či třídy na partnerských školách, aby jim pomohli vykrýt nedostatek absolventů.
Nad založením vlastní třídy uvažuje také mlékárenský podnik Madeta, který si od toho slibuje přísun absolventů hlavně na dělnické pozice. Jednalo by se o potravinářský obor na zemědělské škole v Táboře, nicméně personální ředitel Madety Pavel Buryánek vyjádřil určité pochybnosti. „Na škole ve Veselí nad Lužnicí jsme stáli u zrodu oboru technologie potravin, odkud k nám jdou jen jednotky absolventů. Většina z nich míří dále na vysoké školy,“ dodal Buryánek.
Tento model je však dominantou jen těch největších firem. Malé podniky si svou třídu na jihu Čech nemohou dovolit, přestože by o to často stály. Dříve se podobný princip, úzce provázaný se školami, osvědčil už v dobách komunismu v českém školství.
Zaměstnavatelé častěji volí cestu učňovských středisek ve firmách, kam chodí studenti na praxi. Ani zde však není úspěch zaručený. „Máme ho už asi sedm let. Loni a předloni se nám ho podařilo naplnit elektrikáři, mohli jsme si mezi nimi dokonce vybírat. Tento rok je ale zájem mnohem menší,“ vysvětlil David Dúdiš, vedoucí střediska HR společnosti Engel v Kaplici na Krumlovsku.
Podobný názor zastává i Gabriela Jeřábková ze společnosti Yanfeng, která má pobočku v Plané nad Lužnicí. „Společně s dalšími firmami a jednou školou v regionu jsme se domluvili, že obnovíme obor plastikář, který je velmi žádaný. Na poslední chvíli ale dostal ředitel školy z kraje nabídku otevřít technické lyceum. Najednou je tento obor nezajímal. Je to velká škoda,“ popsala Jeřábková situaci.
Jihočeský kraj se rozhodl pro příští školní rok otevřít trojici nových lyceí, aby se vyhnul rozšiřování gymnázií. Podle náměstka hejtmana Pavla Klímy je současný trend zaměřený na všeobecné vzdělání a otevření lyceí je daleko lepší cestou než přidávání dalších tříd na gymnáziích.
Jihočeská hospodářská komora (JHK) se snaží o řešení otázky lyceí a podpory všeobecného vzdělávání. Podle ředitele JHK Luděka Keista však některé obory na tuto podporu doplácejí. „U nás moc dobře nefunguje predikce trhu práce, takže nevíme, kolik budeme potřebovat odborníků či řemeslníků z různých odvětví,“ podotkl Keist.
Někteří zástupci firem volají po duálním vzdělávání, kdy by byl celý systém provázán s trhem práce, což by vyrovnalo poptávku firem po absolventech. „Muselo by se k tomu ale přistoupit jako ke koncepčnímu systému, do kterého by se zapojila většina firem. Současná spolupráce se školami na jihu Čech se nám jeví jako neefektivní, protože absolventy musíme řadu věcí doučovat,“ navrhl manažer řízení lidských zdrojů krumlovské společnosti Fronius Jiří Jíra.
Praktická i teoretická část výuky se podle Dúdiše z kaplického Engelu v Rakousku dlouhodobě osvědčuje. V duálním systému se dítko více sžije s prostředím ve firmě a má k němu i jiný vztah. Podle něj se však ani učňovská střediska nedočkávají dostatečné podpory.
Keist však není jistý, zda by přechod na duální systém byl za stávajících podmínek ideálním krokem. „Nemyslím si, že by bylo dobré vše zbourat a přejít na jiný systém. I když by to byl podle mne krok správným směrem, školy by to bez státní podpory nezvládly. Střední školy i učiliště jsou navíc velmi dobře vybavené a mají kvalifikovaný personál,“ uvedl.
Ministerstvo školství minulý měsíc oznámilo, že chystá novelu zákona, která má zavést prvky duálního typu vzdělávání. Tento krok by měl podle něj zůstat dobrovolný. První pokusy o zavedení duálního systému podnikl Svaz průmyslu a obchodu již v roce 2017 v Moravskoslezském kraji a od té doby se rozšířil do dalších tří regionů jako součást projektu Kompetence 4.0.
