Predikce bude dne 20. dubna 2021 posouzena Výborem pro rozpočtové prognózy. Její scénář poslouží jako východisko pro Konvergenční program České republiky (duben 2021).
Česká ekonomika je zcela zásadním způsobem ovlivněna pandemií nového typu koronaviru. Opatření přijatá k zamezení šíření nákazy způsobila hluboký propad ekonomiky, který za celý rok 2020 dosáhl 5,6 %. K poklesu došlo ve všech oblastech domácího užití s výjimkou veřejných výdajů.
Předpokládáme, že postupující očkování obyvatel zlepší epidemickou situaci, což podpoří hospodářské oživení nejen v ČR, ale i v zahraničí. Růst HDP v roce 2021, tažený tvorbou hrubého fixního kapitálu, obnovením zásob a spotřebou sektoru vládních institucí, by mohl dosáhnout 3,1 %. Díky oživení v zahraničí by mělo pozitivně přispět i saldo zahraničního obchodu. Zatímco spotřeba domácností bude v roce 2021 pravděpodobně spíše stagnovat, v roce 2022 by její oživení mělo zrychlit hospodářský růst na 3,7 %.
Od 4. čtvrtletí 2020 meziroční růst spotřebitelských cen viditelně zpomalil a vrátil se pod horní 3% hranici tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Propad spotřebitelské poptávky působí protiinflačně, frikce na nabídkové straně ekonomiky ale mají opačný efekt. Pro rok 2021 očekáváme průměrnou míru inflace ve výši 2,5 %, přičemž za zvýšením prognózy stojí převážně vyšší ceny ropy a potravin. V roce 2022 by při absenci podstatnějších proinflačních faktorů – s výjimkou oživení spotřeby domácností – mohla míra inflace zvolnit na 2,3 %.
Vývoj na trhu práce je do značné míry ovlivněn fiskálními stimulačními opatřeními. Nezaměstnanost se tak i přes určitý nárůst pohybuje na podstatně nižší úrovni, než by odpovídalo současné cyklické pozici české ekonomiky. Míra nezaměstnanosti podle Výběrového šetření pracovních sil by se v důsledku zpožděných efektů hospodářského propadu měla v roce 2021 zvýšit na 3,6 %. V roce 2022 by mohla nepatrně vzrůst na 3,7 %, když proti sobě bude působit ekonomické oživení a předpokládané ukončení opatření udržujících vysokou zaměstnanost ke konci letošního roku.
Deficitní hospodaření veřejných financí v roce 2020 ve výši 6,2 % HDP bylo velkou měrou ovlivněno epidemií koronaviru. Propad ekonomické aktivity s sebou nesl pokles příjmů při zvýšených výdajích vynaložených k potlačení šíření epidemie a zmírnění jejích sociálních a ekonomických důsledků. Pokračující epidemie se odrazí i v letošním saldu, které očekáváme meziročně hlubší o 2,6 p. b. Zadlužení veřejných financí pak pravděpodobně vzroste z 38,1 % HDP v roce 2020 na 44,8 % HDP ke konci roku 2021. Naopak v roce 2022 by se již efekty epidemie měly projevovat minimálně. Se započatou konsolidací odhadujeme v příštím roce schodek pod 6 % HDP a dluh přes 48 % HDP.
Predikce je zatížena řadou rizik, jež v úhrnu považujeme za výrazně vychýlená směrem dolů. Hlavním negativním faktorem je vývoj epidemické situace a průběh vakcinace obyvatelstva. Navzdory dosažení dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím o budoucím uspořádání vzájemných vztahů stále vnímáme určité nejistoty v oblasti mezinárodního obchodu. Mezi vnitřní rizika patří vývoj v automobilovém průmyslu, reakce trhu práce na možné strukturální změny v ekonomice, nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí a případný nárůst nesplácených úvěrů.
