Před odesláním EK materiál prochází řadou jednání, zabývají se jím mimo jiné sociální partneři, profesní organizace či parlamentní výbory. Poté ho dostane na stůl vláda, aby rozhodla o odeslání EK. Aktuálně se předpokládá, že by Česká republika (ČR) mohla z prostředků Evropské unie na NPO celkem dostat cca 171,4 mld. Kč ve formě grantového financování.
Skutečná výše finančních prostředků v NPO bude záviset na hospodářském výkonu a reálném dopadu pandemie na ekonomiku ČR.
„NPO má ČR pomoci zotavit se z následků pandemie, podpořit investice do ekologické a digitální transformace ekonomiky a posunout ji dál tak, aby se stala udržitelnější a odolnější. Proto jeden z pilířů NPO Fyzická infrastruktura a zelená tranzice mimo jiné řeší dekarbonizaci v ČR, tedy přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Finance z NPO by tak měly pomoci i s transformací energetiky, kdy dosavadní uhelné elektrárny mají nahradit bezemisní zdroje, což znamená zdroje obnovitelné i jádro,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Plán jsme konzultovali s desítkami lidí z jednotlivých resortů, z Národní ekonomické rady vlády (NERV) a se zástupci organizací jako je Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Svaz měst a obcí aj.“
NPO je postaven na šesti pilířích, které z části vycházely z připravované hospodářské strategie. Zvolené pilíře zároveň zohledňují jak aktuální megatrendy, tak požadavky EK.
„O výsledné verzi NPO se ještě diskutuje. V tuto chvíli plán počítá s tím, že přibližně čtvrtina celkové alokace bude směřovat do digitalizace, a to jak veřejné správy, tak prostřednictvím nových digitálních služeb pro občany i firmy. NPO podpoří také schopnost školství fungovat digitálně, a to nejen během covidové krize, kdy je to nutností, současně pomůže financovat rovněž digitální transformaci firem. 40 % všech investic a reforem plánu pak přispívá k dosažení klimatických cílů. Tím také plně respektujeme nejen priority ČR, ale také pravidla, která nám v oblasti klimatu a digitální transformace pro NPO určuje příslušné Nařízení EK. Velkou prioritou NPO je samozřejmě vzdělávání, a to včetně celoživotního učení, dále výzkum, vývoj a inovace, zdraví a udržitelná doprava a čistá mobilita,“ říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro hospodářskou politiku a podnikání Silvana Jirotková.
Facilitu na podporu oživení a odolnosti, tedy Recovery and Resilience Facility – RRF, z které má být NPO financován, představila EK na konci května 2020. Jde o největší nástroj z unijního plánu obnovy Next Generation EU, který má členským státům pomoci řešit hospodářské a sociální dopady pandemie koronaviru a zajistit, aby ekonomiky uskutečnily ekologickou a digitální transformaci a staly se udržitelnějšími. RRF představuje mimořádnou finanční injekci v celkové výši 672,5 miliardy eur na období 2020-2026. Z toho by 312,5 miliardy eur mělo jít na granty, z nichž 70 % bude třeba zazávazkovat v letech 2021 a 2022 a 30 % do konce roku 2023. Mimo to se má členským státům uvolnit 360 miliard eur v podobě půjček na další financování reforem a investic.
Podrobnosti k přípravám NPO jsou k dispozici na stránkách Úřadu vlády. K NPO připravuje MPO speciální microsite.
