Julius Lukeš, významný český parazitolog, dosáhl dalšího mezinárodního uznání. Stal se totiž členem Národní akademie věd Spojených států amerických (NAS). „Je to první ocenění, které mě skutečně zasáhlo,“ uvedl Lukeš s jistým nadhledem a skromností, když komentoval tento významný krok své kariéry. Členové NAS jsou vybíráni na základě jejich významného příspěvku k vědeckému poznání, a Lukeš není výjimkou.
Letos se k prestižní americké akademii připojilo 120 amerických vědců a pouze 24 mezinárodních odborníků z celého světa. Julius Lukeš se stal jedním z těchto vzácných zahraničních členů, což podtrhuje jeho významný přínos v oblasti parazitologie. Lukeš se specializuje na molekulární a buněčnou biologii parazitických prvoků, kteří způsobují řadu závažných onemocnění.
Profesní dráhu zahájil na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR v roce 1987 a od roku 2003 také působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. V roce 2004 se stal členem Učené společnosti České republiky, což bylo potvrzením jeho dlouhodobého přínosu pro vědu.
Lukeš má úzké vazby na americkou vědeckou komunitu již od roku 2018, kdy se stal členem prestižní Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS). Rovněž je členem Evropské organizace pro molekulární biologii (EMBO) od loňského roku. Kromě toho obdržel řadu domácích ocenění, mimo jiné Medaili Gregora Mendela za zásluhy v biologických vědách (2023) a Cenu Akademie věd ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2020).
Veřejnosti se Julius Lukeš stal známým díky svým odvážným experimentům, během nichž snědl vajíčka tasemnice za účelem vědeckého zkoumání. „Chci zjistit, zda se skutečně vyvinou a jaké zdravotní důsledky to může mít,“ vysvětlil Lukeš. Tímto experimentem chtěl ověřit teorie z literatury, které naznačovaly, že tasemnice může dorůst až několik centimetrů za den. Výsledky jeho studie ukázaly, že dorostly do délky pěti až šesti metrů, což Lukeš sám považoval za zajímavý výsledek.
Lukeš nevyzkoušel jenom tasemnice, ale celkově šest druhů parazitů. V jednom z experimentů se infikoval prvokem Giardia lamblia, který způsobuje silné průjmy. Přestože jeho kolega vykazoval všechny nepříznivé symptomy, Lukeš byl bez jakýchkoli zdravotních potíží. Tím potvrdil tezi, že Giardia nemusí vždy fungovat jako patogen, jak se obvykle uvádí v odborné literatuře.
Americká národní akademie věd (NAS) je organizací, která se věnuje vědeckým otázkám a společenským problémům, u nichž jsou vědecké poznatky klíčové. Julius Lukeš v této organizaci zaměří na výzkum patogenních organismů a evoluční otázky. Dosud byli členy NAS jen dva Češi: neurofyzik Jan Bureš od roku 1995 a virolog Jan Svoboda od roku 2015. Oba vědci již bohužel nejsou mezi námi.
S tímto významným oceněním se Julius Lukeš řadí mezi nejvýznamnější české vědce současnosti a jeho působení v NAS je nejenom osobním úspěchem, ale i výrazným uznáním jeho přínosu pro světovou vědu.
